Kondenzace vlhkosti v šikmých střechách | Coleman.cz - materiály pro střechy a fasády

Kondenzace vlhkosti

Datum:4.6.2015

Kondenzace, laicky rosení konstrukcí, je pojem, který získal za posledních 20 let, co se stavebních konstrukcí týče, silně na důležitosti. Vždyť jednou z věcí, která se posuzuje například u návrhu střechy podkroví nebo ploché střechy z pohledu tepelné techniky je, zda nebude konstrukce ze spodní strany natolik studená, aby na ní kondenzovala vlhkost. Běžně se s ní setkáváme u oken (ať běžných, nebo střešních). 
 
Co se stalo, že se teď věnuje kondenzaci taková pozornost? Něco je jinak? Ano. Jednak jsou lidé citlivější na jakékoliv projevy snížené funkčnosti stavebních konstrukcí a druhak se dnes v bytech a domech objevuje vlhkost ze zdrojů, které pře 50 lety nikdo neřešil. Změnily se tedy i podmínky v bytech samotných.
 
Když jsem sám před 25 lety bydlel v domě, který měl dvojitá okna (ta, která se otevírala systémem nejdříve vnitřní křídlo, potom to venkovní), vlhkost na oknech kondenzovala a při velkých mrazech jsem z nich mohl odloupávat led zmrznutý ze stékajícího kondenzátu. Protože jsem to zažíval od dětství, bral jsem to jako hotovou věc. Dnes bych byl z kondenzace na solidních plastových oknech velmi nervózní. 
 
A zmíněné podmínky interiéru? Zkuste odhadnout, kolik vlhkosti si pouštíte do bytu otevřením myčky nádobí po domytí, sušením prádla v místnostech, přehnaně častým vytíráním podlah? Zde by se asi hodila obligátní věta: o tom se našim babičkám ani nezdálo. Pokud by se totiž takto chovaly v tehdejších domech a bytech, byly by houby a plíseň jejich věčným spolubydlícími.
 
Tolik na úvod. 
 
Kondenzaci vlhkosti z pohledu stavebních konstrukcí bychom mohli rozdělit na kondenzaci v konstrukcích a kondenzaci povrchovou. 
 
Kondenzace v konstrukcích může být velmi nebezpečná, pokud se uvnitř konstrukce nachází materiál, který vlhkostí (nebo následky vlhkosti) může degradovat. Je to ale otázka množství zkondenzované vlhkosti. Pokud se jedná například o kondenzaci ve střeše nad obytným podkrovím zatepleným běžně mezi krokve, je samozřejmě ohrožena právě dřevěná konstrukce krokví. Abychom maximálně zabránili kondenzaci v konstrukci, měli bychom skladby konstrukcí řadit ideálně tak, aby od interiéru směrem k exteriéru kladly co největší odpor proti pronikání vlhkosti do konstrukcí v interiéru a co nejnižší na venkovní straně konstrukce. Tedy uvnitř parozábrana a na vnější straně například větraná mezera a střešní krytina nebo dřevěný obklad fasády. Ovšem takto ideálně nelze řadit konstrukci vždy. Jsou ale způsoby, jak náchylné konstrukce kondenzace ušetřit. Například pokud zateplíme střechu tzv. nadkrokevně, tedy zateplení probíhá až nad krokvemi (nad například palubkovým podhledem a parozábranou) kondenzace v nějaké míře nastane, ale až v tepelné izolaci. Pokud je zvolena vhodná tepelná izolace, během roku vyschne a na další zimu je znovu připravena na 100%. 
 
 kondenzace vlhkosti                                kondenzace vlhkosti
 
Nikdy nelze zcela zabránit kondenzaci uvnitř konstrukce (snad jen extrémními materiály s extrémním odporem proti pronikání vodních par na straně vnitřní a stejně extrémním, ale naopak co nejnižším odporem na straně vnější). Vlhkost se do konstrukce dostává nejintenzivněji v zimě, kdy je tlak vodních par v budovách mnohonásobně vyšší než venku a vlhkost se snaží vyrovnat bilanci venku a uvnitř. Pokud uvnitř topíme, máme teplotu kolem 21°C  a relativní vlhkost cca 40-50%, venku třeba -15°C, někde v konstrukci je rosný bod. Rosný bod není žádná čára nebo ,,puntík“ v konstrukci, je to vlastně místo, kde se nachází teplota, při které kondenzuje vzdušná vlhkost pronikající do konstrukce z interiéru. Jak se mění venkovní teplota a vnitřní teplota a vlhkost, toto místo se v konstrukci pohybuje směrem ven (při oteplení) a dovnitř (při ochlazení). S tím nic neuděláme. Takže se snažíme maximálně omezit průnik vodních par do konstrukce. To je asi nejúčinnější věc, kterou můžeme pro konstrukci udělat abychom prodloužili její životnost. 
 
Další zmíněnou kondenzací je povrchová kondenzace. Rozdíl je u ní v tom, že jí umíme zabránit. Pokud jste si přečetli důkladně původní odstavec už víte, že existuje nějaký rosný bod. Povrchová kondenzace nastane v případě, kdy rosný bod klesne (v případě střechy) až na úroveň podhledu a u zdiva dosáhne povrchu interiéru (tedy vnitřního nátěru, tapety, obkladu). Takže zabránit povrchové kondenzaci znamená zabránit rosnému bodu, aby se přiblížil povrchu konstrukce v interiéru. Tedy to nejjednodušší je dobře zateplit. Pro ty přemýšlivé dodávám, že pokud bychom zateplili sebelépe a neopatřili konstrukci parozábranou, může nastat stav, kdy nám v tepelné izolaci vykondenzuje tolik vlhkosti, že tepelná izolace se díky zavlhnutí stane nefunkční a v začarovaném kruhu nám rosný bod přes perfektní zateplení dosáhne vnitřního povrchu konstrukcí.
 
Stejně nesmyslného zateplení ale můžeme dosáhnout i tak, že vložíme parozábranu na nevhodné místo v konstrukci. Občas se stává, že se zákazník pochlubí, že zateplil střechu nadkrokevně (tedy na krokvích má desky, na nich parozábranu a na ní tepelnou izolaci) a aby střeše ještě pomohl, zateplil i mezi krokve. Střeše tímto příliš nepomohl. Spíše naopak. Proč? V návaznosti na předchozí text už možná tušíte. Parozábrana se mohla dostat mezi 2 vrstvy zateplení, které mohou mít podobný účinek co do tepelné ochrany konstrukce. Tím jsme rosný bod při velkých mrazech dostali pod úroveň parozábrany a ……kondenzace pod parozábranou může začít. Kdyby tam totiž zákazník tepelnou izolaci nepřidal, parozábrana by byla v komfortní zóně cca 20°C, při této teplotě kondenzace při běžné pokojové teplotě a vlhkosti nenastává. Ale vložená mezi tepelné izolace může být v zóně 5-10°C a to už je jiný případ. Tam už vlhkost z obytných místností kondenzuje běžně. 
 
Aby jste si udělali představu o kondenzacích – Při teplotě vzduchu 20°a relativní vlhkosti vnitřního vzduchu 50% je kondenzuje vlhkost na konstrukcích s povrchem studenějším než 9,3°C. Pokud jste zvyklí si přitopit až na 25°C, je tato teplota 13,8°C a nižší. A v koupelně, při teplotě 25°C a relativní vlhkosti vzduchu 80% (když se vysprchujete nebo vykoupete) je teplota pro kondenzaci 21,3°C!
 
Kondenzace může být vážným problémem ve stavebních konstrukcích a velmi nepříjemným společníkem na površích konstrukcí v našich domech a bytech. Proto nepodceňujte návrh konstrukcí nebo způsob sanace stávajících konstrukcí a obraťte se na věci znalého projektanta nebo specialistu. Můžete nás také kontaktovat na e-mailu poradenství@coleman.cz.
 
 

Další články

Rhepanol od firmy FDT pouze u Colemanu!

Firma FDT přesouvá své obchodní aktivity ze své české pobočky FDT ČR na své vybrané obchodní partnery v ČR. Stali jsme se tak exkluzivními partnery v České republice pro dodávky materiálu Rhepanol. Tedy Rhepanol - pouze u nás. celý článek

8.10.2014

Nový typ trapézového plechu již v naší nabídce!

Satjam doplnil stávající výrobní zařízení o zcela novou výrobní linku na trapézový plech s označením SAT18 N. celý článek

2.9.2014

Merx má certifikát B Roof (t3)

Pro všechny naše zákazníky pracující s fólií Merx máme skvělou zprávu. Merx prokázal svou velmi dobrou kvalitu a při zkouškách dne 21.5.2014 získal certifikát na klasifikaci střech vystavených působení vnějšího požáru na B ROOF (t3). celý článek

24.6.2014


+420 571 499 600
info@coleman.cz
Odběr novinek emailem

Naše skvělé nabídky a novinky. Stačí pouze vyplnit vaši

Editace, odhlášení
facebook icon      linkedin icon   
Powered by Programia