Ploché střechy

Mechanické kotvení je v posledních letech stále častější technologií stabilizace plochých střech. Podle některých odhadů podíl mechanicky upevněných střešních skladeb na celkové množství realizovaných plochých střech - nových i opravovaných - činí více jak 40%, jedná se tedy o statisíce metrů čtverečných za rok. Zdálo by se tedy, že ti, kdo takové střechy projektují, realizují a nakonec i platí, už vědí o této problematice a jejich souvislostech vše.
Ale praxe a znalecké posudky havarovaných střech a každé silnější zadutí větru nás přesvědčují, že ne každý má hluboký smysl pro detail.

A přitom je to tak jednoduché !

Pokud uvažujete o mechanicky upevněné střeše, společnost COLEMAN S.I. a.s. Vám nabízí:

Empirický návrh počtu kotevních prvků

Záporný tlak větru (sání) na plochou střechu (orientační údaje)

V poslední době se ukazuje, že technologie volně položených, pouze mechanicky upevněných hydroizolačních pásů se stává nezbytně nutnou potřebou při realizaci střešního pláště plochých střech. Tato technologie řeší spoustu problému a to jak technických tak ekonomických. Na druhé straně si ale vyžaduje důslednou pečlivost přípravy s ohledem na složení střešního pláště a volbu správného kotvícího prvku. Proto je doporučeno používat pouze ověřené kotvící prvky a jejich použití konzultovat jak s dodavatelem kotvících prvků, tak s výrobcem izolačního pásu. Je doporučeno si na každé střeše nechat provést odborné tahové zkoušky (většina dodavatelů toto provádí zdarma) a na základě jejich hodnot nechat vypracovat kotvící plán. Obecně lze říci, že takto připravená střecha zaručuje kvalitu kotvení a havárie z hlediska kotvení je prakticky vyloučena. Vlastní kotvení není nic složitého a jeho realizace je proveditelná každou firmou, která se zabývá izolací střech a dodržuje základní zásady nutné pro kotvení střešního pláště:

Při dodržování těchto zásad lze prakticky vyloučit havárii střechy z hlediska použití mechanického kotvení.

V dnešní době je na trhu mnoho kotvících prvků a to kvalitních i naprosto nevhodných. Používají se hlavně kotvící prvky plastové a kovové. Kotvící prvek musí zejména garantovat výtažnou sílu, nedeformovatelnost a korozní odolnost, která je doporučena minimálně 15 Kesternichových cyklů (galvanicky pozinkované šrouby mají korozní odolnost do 2 a žárově pozinkované šrouby do 8 Kesternichových cyklů.) Zejména u rekonstrukcí starých střech je kotvící prvek vystaven abnormální vlhkosti a někdy je doporučeno i použití nerezových prvků. Zde je nutné připomenout, že běžně prodávané šrouby a hřeby jsou pro použití mechanického kotvení naprosto nevhodné. Taktéž nevhodné ke kotvení střešního pláště jsou kotvící prvky konstruované k přichycení izolace fasád. Je si třeba uvědomit, že na kotvící prvek působí mimo vlhkosti střešního pláště i dynamické namáhání a sání větru. Je proto důležité volit vždy kotvící prvek, který je přímo konstruován pro daný podkladový materiál.

Nejčastěji se používá kotvení k podkladu z trapézového plechu, betonu různé kvality a dřeva.

Trapézový plech:
K upevnění potřebné střešní skladby používáme korozně odolné závitotvorné nebo samovrtné šrouby ve spojení s hmoždinkami (tvoří teleskop a přerušují tepel. most) anebo s přítlačnými podložkami. U agresivního působení na střešní plášť n (zejména potravinářský, chemický a metalurgický průmysl, plavecké bazény a zimní stadiony) nebo na hliníkové plechy se používají kovové prvky s korozní odolnosti min. 30 Kesternichových cyklů anebo ze speciální nerezavějící oceli. Délka kotvícího prvku je dána tloušťkou střešní skladby plus cca 20mm. Toto nám zaručuje držení činného závitu v plechu. Zde je nutné dbát na nášlapnost kotvícího prvku a hlava šroubu nebo ocelová podložka nesmí perforovat upevňovanou izolaci. I z tohoto důvodu se v dnešní době převážně používají kotvící prvky ve spojení plástová hmoždinka a šroub. Při vlastní realizaci je velice důležité znát tloušťku trapézového plechu a upevňované izolace, a zásadně kotvit do horní vlny plechu.

Dřevěný záklop:
V dnešní době se kotví hydroizolace zejména k záklopu provedenému z prken, překližky nebo různých desek (např. OSB). Zde většina firem z neznalosti problematiky mechanického kotvení a vlivů na tuto skladbu střešního pláště (vysychání dřeva, dynamické síly atd.) se snaží milně používat klasického kotvení hřeby, což je ideální stav pro havárii střechy. Střechy z dřevěných záklopů nás nesmějí svádět k lehkomyslnosti a vyžadují si stejnou péči přípravy jako střechy betonové. V každém případě je nutno brát v úvahu prostředí kde je střešní skladba instalována a stav kvality dřeva. Zde je doporučeno provádět tahové zkoušky a používat šrouby výhradně určené pro tuto technologii střechy (korozní odolnost a provedení závitu šroubu). Je známo, že šrouby se špatnou korozní odolností mají ve dřevě velice krátkou životnost. V případě, že se kotví pouze hydroizolační pás, používají se korozně upravené podložky a šrouby. V případě, že střešní skladba obsahuje i tepelnou izolaci, použijeme spojení podložka nebo plastová talířová hmoždinka plus šroub.

Beton:
Beton jako podkladový prvek patří vzhledem k jeho různorodosti k velice náročným podkladům na dodržování všech pravidel kotvení a technologické kázně. Zde je doporučeno si provést důkladnou kontrolu střešního pláště a tahové zkoušky. Zejména u oprav starých střech se může se stát, že při vlastní realizaci se objeví místa, kde navrhovaný kotvící prvek neplní svůj účel a tak je doporučeno ihned kontaktovat dodavatele kotvících prvků a tuto záležitost společně řešit.
I zde se používá dle potřeby přítlačná antikorozní podložka, nebo plastová hmoždinka ve spojení s kotvícím prvkem, který je vybrán dle kvality betonu. Jeho délka je určena na základě tloušťky kotveného materiálu, kvality podkladu a výsledku tahové zkoušky.
Do prefabrikovaných panelů nebo betonu velice dobré kvality používáme jako kotvící prvek převážně nerezové hřeby nebo speciální šrouby určené jako kotvící prvek do betonu. Zde se většinou musí předvrtat otvor a jeho průměr je určen dodavatelem kotvícího prvku. Při kotvení do tenkostěnných prefabrikovaných panelů je doporučeno používat používaní nářadí k s pneumatickým tlumením rázů aby nedocházelo k odpadávání betonu při podhledových střechách. Ostatně u každého vrtání do betonu je potřeba si uvědomit, že na vrták se zásadně netlačí a že při vrtání přes staré lepenky a izolaci dochází k abnormálnímu zahřívání vrtáku.
Do betonu horší kvality a lehčených betonů se používají převážně jako základní kotvící prvky speciální šrouby k tomuto podkladu určené, nebo plastové podložky s trnem, nebo propojení podložka, šroub, hmoždinka.
I zde je nutné počítat s tím, že beton i pórobeton obsahuje trvale vysoké procento vlhkosti a proto je potřeba používat opět kotvící prvky s korozní odolností.

Ostatní materiály: Kromě obvyklých střešních podkladů se můžeme se můžeme setkat i s dalšími materiály do kterých je třeba mechanicky ukotvit střešní skladbu. Zde je vždy doporučeno toto konzultovat s dodavatelem kotvících prvků a provést tahovou zkoušku, která ověří a určí možnost použití mechanického kotvení.