Před zatečením ochrání Tě těsnicí páska pod kontralatě
18. 05. 2007 -
Při montáži střech se dá ušetřit na spoustě věcí. Někde je úspora na místě, jindy se šetřit nevyplatí. Například těsnicí páska pod kontralatě je jednou z položek, které málokdy přežijí fázi cenové nabídky. Najde se ještě stále hodně koncových zákazníků, kteří rádi škrtají v nabídkách pokrývačů „nadbytečné“ položky, protože základní principy fungování střech jdou jaksi mimo ně. Je to podobné, jako kdybychom se při koupi auta dožadovali demontáže a odečtení ceny bezpečnostních pásů – ty přece taky nemají žádný vliv na jízdní vlastnosti. Známe několik realizačních firem, které už na uvádění těsnicích pásek v nabídkách rezignovaly – raději si tvoří rezervy v nabídce a pásku používají jako běžný doplněk. Vědí, že si tak ušetří zbytečné problémy v budoucnu (pravidlem je, že s prvním zatečením se koncovému zákazníkovi jeho „škrtací“ paměť vymaže).
Upozorňujeme, že těsnicí pásku pod kontralatě zmiňují i Pravidla pro navrhování a provádění střech od Cechu KPT, a to již při provádění PHI 2. stupně (tj. cca 80 % šikmých střech). Další důležitou informací je, že si tuto četbu oblíbili nejen techničtí zástupci investorů, ale např. i likvidátoři pojišťoven, kteří zde aktivně vyhledávají důvody, proč neplnit pojistné – třeba právě na Vámi realizované střeše.
Místo, kde se použití těsnění pod kontralatě vřele doporučuje téměř na každé střeše, je úžlabí. Proč? Úžlabí představuje jednu z nejvíce exponovaných částí střechy nejen kvůli tomu, že se zde střetávají dvě části střechy, čímž se do této oblasti přenáší mechanický pohyb, ale zejména proto, že odvádí velké množství tekoucí vody za deště. Je třeba mít na paměti, že sklon úžlabí je zhruba o 30 % nižší, než je základní sklon střechy, a zejména v kombinaci s okolní vegetací tvoří velice rizikovou část střechy. Spadané listí či jehličí může úžlabí zablokovat a ve vzniklých přehradách se potom hromadí voda, která svým hydrostatickým tlakem kombinovaným s kapilárním vzlínáním může snadno způsobit zatékání do podstřeší.
O tom, že v případě těsnění jde o velmi důležitý doplněk, svědčí také fakt, že se jeho vývojem aktivně zabývá kromě jiných např. i Bramac – firma, která funkci svého systému dlouhodobě a proaktivně vybrušuje.
Coleman má dále v nabídce těsnicí pásky od firmy Dörken a Juta – viz katalog doplňků.
Škrtací mánii některých zákazníků asi úplně ovlivnit nemůžeme, ale to, jestli jim nakonec poteče do střechy, ano – poslední rozhodnutí, co bude nakonec na střeše, má totiž vždy v rukou pokrývač.
Upozorňujeme, že těsnicí pásku pod kontralatě zmiňují i Pravidla pro navrhování a provádění střech od Cechu KPT, a to již při provádění PHI 2. stupně (tj. cca 80 % šikmých střech). Další důležitou informací je, že si tuto četbu oblíbili nejen techničtí zástupci investorů, ale např. i likvidátoři pojišťoven, kteří zde aktivně vyhledávají důvody, proč neplnit pojistné – třeba právě na Vámi realizované střeše.
Místo, kde se použití těsnění pod kontralatě vřele doporučuje téměř na každé střeše, je úžlabí. Proč? Úžlabí představuje jednu z nejvíce exponovaných částí střechy nejen kvůli tomu, že se zde střetávají dvě části střechy, čímž se do této oblasti přenáší mechanický pohyb, ale zejména proto, že odvádí velké množství tekoucí vody za deště. Je třeba mít na paměti, že sklon úžlabí je zhruba o 30 % nižší, než je základní sklon střechy, a zejména v kombinaci s okolní vegetací tvoří velice rizikovou část střechy. Spadané listí či jehličí může úžlabí zablokovat a ve vzniklých přehradách se potom hromadí voda, která svým hydrostatickým tlakem kombinovaným s kapilárním vzlínáním může snadno způsobit zatékání do podstřeší.
O tom, že v případě těsnění jde o velmi důležitý doplněk, svědčí také fakt, že se jeho vývojem aktivně zabývá kromě jiných např. i Bramac – firma, která funkci svého systému dlouhodobě a proaktivně vybrušuje.
Coleman má dále v nabídce těsnicí pásky od firmy Dörken a Juta – viz katalog doplňků.
Škrtací mánii některých zákazníků asi úplně ovlivnit nemůžeme, ale to, jestli jim nakonec poteče do střechy, ano – poslední rozhodnutí, co bude nakonec na střeše, má totiž vždy v rukou pokrývač.