Hlavní zásady návrhu protisněhových opatření
20. 08. 2007 - Ing. Stanislav Nohavica -
Nejčastější chyby při návrhu protisněhových opatření
Možná si řeknete: „Proč s tímto tématem přicházejí v srpnu? Vždyť do zimy je ještě času dost!“ To je sice pravda, ale konstrukční problémy týkající se umístění či neumístění ochrany proti pohybu sněhu po střeše a jeho pádu vyvstávají nyní.
Jistě si všichni vzpomeneme, jak nás v průběhu předloňské zimy média zasypávala informacemi o střechách zřícených pod nánosem sněhu – počínaje střechami rodinných domů přes skladové haly a konče zimním stadiónem v Humpolci. Stejně na tom byli i v sousedních zemích, kde k největší tragédii spojené se sněhem došlo v Polsku u objektu výstaviště, neboť si vyžádala i nemalý počet obětí.
Hned po této zimě začali odborníci v oblasti meteorologie i stavebnictví diskutovat o tom, jak dalším takovým případům v budoucnu zabránit. Výsledkem jejich snažení se stala nová mapa sněhového zatížení ČR. Území se rozdělilo do většího počtu oblastí a v naprosté většině případů došlo k nemalému navýšení zatížení sněhem. To je nepochybně dobře, protože při vyhodnocování zatížení sněhem na střeše docházelo k čtyřnásobnému (nebo dokonce ještě většímu) překročení tabulkových hodnot množství udávaného normou.
V téže době, tedy v zimě 2005/2006, vznikaly rovněž škody na majetku a na zdraví lidí, kteří byli ve špatnou dobu na špatném místě, a to v důsledku pádu sněhu ze střechy – na auta, další budovy a hlavně na lidi. Možná ve Vás také zatrnulo, když jste v televizi viděli záběry, jak ze střechy s nepříliš velkým sklonem spadl kus sněhu s ledem na kočárek s malým dítětem.
Ze zorného úhlu střechaře lze na sníh pohlížet jako na pozitivum (například u ploché střechy tvoří jakousi krátkodobou tepelnou izolaci) i negativum (z hlediska statického). Ale jak už se ukázalo mnohokrát, čeho je moc, toho je příliš. Ani v budoucnu se pravděpodobně v extrémech, které zima připraví, neobejdeme bez odstranění sněhu ze střechy lidskou silou.
Podívejme se na to, jak se dá ochránit zdraví lidí a v neposlední řadě i samotná střešní konstrukce v podmínkách nevybočujících z normálu.
Součástí téměř všech střešních systémů jsou opatření proti pohybu sněhu po střeše a jeho pádu ze střechy. Jestliže někdo po pokrývači žádá, aby mu střechu pokryl (ať už tím či oním materiálem), není jeho povinností prosit o to, aby pokrývač zahrnul do ceny i tato opatření. Pokud pokrývač majiteli chce střechu pokrýt včetně těchto opatření a majitel objektu tato opatření považuje za zbytečná, pokrývač by si měl od majitele vyžádat písemné potvrzení jeho požadavku.
Pokrývač se tím vyhne pozdějšímu dohadování, dojde-li k nějakým škodám. Primárně je za stav objektu odpovědný majitel, není ale problém přesunout odpovědnost dále, pokud se ukáže, že pokrývač jaksi opomenul umístit ochranné prvky.
Možnost neumístit ochranné prvky na střechu existuje, ovšem jen pro úzký okruh konstrukcí při splnění požadavků, které klade norma ČSN 73 1901 Navrhování střech.
Sníh padající ze střechy nesmí
- dopadat tam, kde se předpokládá výskyt osob či automobilů, na chodníky a další komunikace, parkoviště apod.
- dopadat na níže položené konstrukce
Střecha by měla být navržena tak, aby co nejvíce usnadnila sněhu spadnout mimo ni. To znamená:
- Prostupy střechou (komíny, střešní okna) by na střeše buď vůbec být neměly, nebo (pokud už se vyskytují) by měly být umístěny co nejblíže hřebeni.
- Střecha by měla být navržena co nejjednodušeji, tzn. sedlová či pultová, bez úžlabí, kde by se sníh kumuloval.
- Okapy by měly být sníženy na úroveň, kde je sníh už při svém pádu neohrozí, ale zároveň tak, aby při dešti voda okap nepřeskočila. V horských oblastech lze občas vidět elegantní řešení s demontovatelnými okapy, které se na zimu odstraní a jaře opět namontují.
Splňuje Vámi navrhovaná nebo pokrývaná střechy tyto podmínky? Potom je možné ji souhlasem majitele navrhnout bez opatření proti pohybu sněhu po střeše a jeho pádu ze střechy. V naprosté většině případů však střecha tyto podmínky nesplňuje, takže je potřeba přistoupit k zodpovědnému návrhu příslušných opatření.
Návrh opatření proti pohybu sněhu po střeše a jeho pádu ze střechy
Několik hlavních zásad:
- Hlavním účelem těchto opatření je zamezit pohybu sněhu po střeše. I pomalé ,,tečení“ sněhu po střeše dokáže napáchat poměrně značné škody (dokazují to např. olámané tašky v úžlabích). Pokud už se sníh po střeše rozjede, dokáže pohnout i komínem.
- Než umístit do dvou řad nad okapem řadu protisněhových tašek, protisněhových háčků nebo řadu liniových zachytávačů – to raději nic. Větší množství sněhu to stejně nezastaví a jestliže se už sníh po střeše pohne, tato opatření většinou ještě střechu poškodí. Narážím na vytrhané latě a prolomené tašky u okapu, na něž byly položeny liniové zachytávače (žebříky).
Jen velmi málo krytin (zejména se jedná o plechové) má řešen systém zachytávání sněhu liniovými prvky, kdy se nemožnost osazení protisněhových tašek nebo háčků kompenzuje opakováním těchto protisněhových bariér.
- U většiny systémů tvoří hlavní část opatření proti pohybu a pádu sněhu ze střechy sněhové tašky nebo sněhové háčky (opatření umísťovaná do plochy střechy). Liniová opatření jsou doplňkem, který má za úkol zachytit případné kusy ledu pohybující se po střeše (upadnuté od kouřovodu plynového kotle atd.). Samostatné použití těchto liniových sněholamů není výrobci dovoleno (např. HPI)! Výjimku tvoří pouze systémy, u nichž je liniový zachytávač jedinou možností – v tomto případě se musí opatření po určité vzdálenosti opakovat (viz výše).
- Jste-li projektant, uvažujte už dopředu. Typickou chybou, velmi často viděnou a opakovanou, je řazení vikýřů vedle sebe s minimálním prostorem mezi nimi. Zde i přes sebelepší protisněhová opatření dochází ke kumulaci sněhu mezi světlíky a následným problémům (např. se zatékáním) nebo k navlhání zdiva světlíků.
Jak tedy postupovat v případě, že potřebujeme na střechu umístit protisněhová opatření?
Upozornění: Pokud se bude jednat o rekonstrukci střechy na starším objektu, kde dosud opatření nebyla, měl by se přizvat ke konzultaci statik. Starší objekty jsou dimenzovány na nižší zatížení sněhem. Je zapotřebí stanovit únosnost krovové konstrukce nebo její případné zesílení.
1 - Stanovení sněhové oblasti a zatížení sněhem
Pokud vlastníte aktuální mapu sněhových oblastí (v současné době platí mapa z přelomu let 2006/2007), najdete si v ní základní tíhu sněhu a použijete příslušný vzorec pro stanovení zatížení. Jinak jsou Vám informace o základní tíze sněhu povinni poskytnout v příslušném hydrometeorologickém ústavu.
2 – Stanovení sklonu střechy
Znalost sklonu je nutná pro pozdější stanovení schématu kladení protisněhových tašek.
Jestliže si sklon nestanovujete sami nebo ho nemáte z projektu, raději se přesvědčte, zda sklon, který Vám byl nahlášen, je opravdu ve stupních a ne v procentech (a naopak). Koncový zákazník často mezi těmito termíny nerozlišuje a jak víte, 100% sklon je roven 45 °.
3 – Stanovení schématu kladení protisněhových opatření
Na základě výše zmíněných údajů (zatížení podle sněhové mapy a sklonu střechy) je nutné stanovit schéma kladení protisněhových opatření. Většina výrobců střešních krytin udává, jaké schéma (tzn. přesný počet a umístění) je potřeba pro daný sklon střechy a zatížení sněhem. U taškových krytin se jedná o protisněhové tašky nebo protisněhové háky. Ostatní krytiny se řeší individuálně. U taškových krytin musíte mít na paměti, že výrobci udávají doporučení na zesílení opatření – např. u úžlabí se osazuje spojitá řada tašek/háčků, stejně tak u okapní hrany. Totéž platí pro rozmístění nad prostupujícími konstrukcemi nebo střešními okny. U taškových krytin zabraňují tato opatření zejména vlastnímu poškození krytiny při pohybu sněhu po střeše. Uvedená opatření by tudíž měla být rozmístěna po celé střeše. To, aby sníh nebo led nespadl přes okapní hranu střechy, řeší opatření popsaná v bodu 4.
4 – Doplňující opatření
Sněhové tašky nebo háky zabraňují pohybu sněhu po střeše a škodám vzniklým pomalým ,,tečením“ sněhu po povrchu krytiny. To, aby padajícím sněhem z okapní hrany (kde výše zmíněná opatření nemají takový efekt) nebyli ohroženi lidé, automobily ani níže položené konstrukce, zaručí tzv. sněholamy. Jde o liniové konstrukce, které zasahují do mnohem větší výšky nad úroveň krytiny než protisněhové tašky či háčky. Existuje několik typů těchto konstrukcí:
a) tzv. žebříky
b) trubkové zachytávače (dvě a více trubek nad sebou uchycených do konstrukce nosné tašky)
c) kulatina uchycená v hácích na nosných taškách.
Usazení těchto prvků by se mělo řídit požadavkem výrobce, který většinou doporučuje k jejich uchycení kovové nosné tašky, umístěné zpravidla nad krokví. Již jen ojediněle se používají nosné prvky, jakési konzoly, opírající se o tašku klasickou, opět upevněné na krokev nebo nad ni. Při nevhodném osazení nebo při užití špatně navržené konzoly docházelo k prolomení tašek samotných. Často byl tento problém spojen rovněž s neumístěním sněhových tašek nebo háčků do plochy střechy (samotný sněholam, byť byl umístěn a osazen vhodně, neunesl ráz sněhu v pohybu).
Dnes již všichni výrobci liniových opatření pro taškové krytiny dovolují používat sněholamy (liniová opatření v okapní hraně) výhradně v kombinaci s protisněhovými taškami či háky. U taškových krytin, kde jsou v ploše opatření protisněhovými háky či taškami a liniové opatření se osazuje pouze jako ochrana zdraví osob na komunikacích, automobilů a níže položených konstrukcí, lze osadit liniová opatření jedině tam (na tu stranu), kde je potřeba a hrozí nějaké riziko. V případech, kdy by mohlo dojít pouze k poškození krytiny samotné a sníh z okapní hrany padá jenom tam, kde žádné nebezpečí nehrozí, se o ,,zdraví“ taškové krytiny postarají protisněhové háčky nebo tašky.
Důležité je také to, že opatření jsou dimenzována pouze na určitou rozteč krokví (nad než se sněholamy montují). To může být problémem např. u krovů s krokvemi po vlašsku, kde je svislých nosných prvků, které by pro montáž liniových sněholamů připadaly v úvahu, málo a jsou od sebe vzdáleny příliš daleko. U těchto konstrukcí se musí řešit opatření individuálně.
Jak jsem již výše zmínil, u některých výrobců krytin (zejména plechových) představuje tento způsob, tedy ochrana liniovým sněholamem, jedinou možnost, jak ochránit vše, co je potřeba. Vyžaduje to samozřejmě maximální opatrnost a informovanost o způsobu provedení a spotřebě liniových sněholamů. Je nutné mít na paměti, že v závislosti na sklonu střechy, zátěži sněhem a délce krovu se musí opatření na vzdálenosti od okapu ke hřebeni i několikrát opakovat.
Při dodržení výše zmíněných doporučení se maximálně vyhnete problémům, které Vám mohou vzniknout špatným či vůbec žádným rozmístěním opatření proti sněhu na střeše. Nečekejte, že při neštěstí s poraněným člověkem nebo při škodě po pádu sněhu ze střechy stačí tvrdit, že jste dali nabídku bez nacenění opatření proti pádu sněhu. Pokud ceníte střechu jako systém, je potřeba tato opatření do ceny zahrnout. Stejně tak by měl projektant dbát na bezpečnost a opatření už podrobně rozepsat v projektu. I když existuje možnost střechu provést (při splnění příslušných požadavků) bez opatření proti pohybu sněhu po střeše a jeho pádu ze střechy, jak jsem se o tom zmínil na začátku, v hustě obydlených zástavbách je tato možnost spíše teoretická. Držte se doporučení výrobců krytin a požadavků normy.
Při tom všem ale mějte na paměti, že nový dům by měl být na zátěž dimenzován, u rekonstrukce je třeba přivolat k posouzení statika.
Závěrem perlička: problémů se sněhem na střechách, ať už z hlediska statiky či pádu sněhu začalo logicky přibývat s větším počtem lépe zateplených střech – podkroví. Není to tedy uměle vyvolávaný problém, do budoucna se však jistě bude hlásit se stále větší razancí.
Vždy máte možnost využít služeb Poradenského studia Coleman a konzultovat potřebu opatření. Kontaktujte nás na e-mailové adrese poradenstvi@coleman.cz.
Možná si řeknete: „Proč s tímto tématem přicházejí v srpnu? Vždyť do zimy je ještě času dost!“ To je sice pravda, ale konstrukční problémy týkající se umístění či neumístění ochrany proti pohybu sněhu po střeše a jeho pádu vyvstávají nyní.
Jistě si všichni vzpomeneme, jak nás v průběhu předloňské zimy média zasypávala informacemi o střechách zřícených pod nánosem sněhu – počínaje střechami rodinných domů přes skladové haly a konče zimním stadiónem v Humpolci. Stejně na tom byli i v sousedních zemích, kde k největší tragédii spojené se sněhem došlo v Polsku u objektu výstaviště, neboť si vyžádala i nemalý počet obětí.
Hned po této zimě začali odborníci v oblasti meteorologie i stavebnictví diskutovat o tom, jak dalším takovým případům v budoucnu zabránit. Výsledkem jejich snažení se stala nová mapa sněhového zatížení ČR. Území se rozdělilo do většího počtu oblastí a v naprosté většině případů došlo k nemalému navýšení zatížení sněhem. To je nepochybně dobře, protože při vyhodnocování zatížení sněhem na střeše docházelo k čtyřnásobnému (nebo dokonce ještě většímu) překročení tabulkových hodnot množství udávaného normou.
V téže době, tedy v zimě 2005/2006, vznikaly rovněž škody na majetku a na zdraví lidí, kteří byli ve špatnou dobu na špatném místě, a to v důsledku pádu sněhu ze střechy – na auta, další budovy a hlavně na lidi. Možná ve Vás také zatrnulo, když jste v televizi viděli záběry, jak ze střechy s nepříliš velkým sklonem spadl kus sněhu s ledem na kočárek s malým dítětem.
Ze zorného úhlu střechaře lze na sníh pohlížet jako na pozitivum (například u ploché střechy tvoří jakousi krátkodobou tepelnou izolaci) i negativum (z hlediska statického). Ale jak už se ukázalo mnohokrát, čeho je moc, toho je příliš. Ani v budoucnu se pravděpodobně v extrémech, které zima připraví, neobejdeme bez odstranění sněhu ze střechy lidskou silou.
Podívejme se na to, jak se dá ochránit zdraví lidí a v neposlední řadě i samotná střešní konstrukce v podmínkách nevybočujících z normálu.
Součástí téměř všech střešních systémů jsou opatření proti pohybu sněhu po střeše a jeho pádu ze střechy. Jestliže někdo po pokrývači žádá, aby mu střechu pokryl (ať už tím či oním materiálem), není jeho povinností prosit o to, aby pokrývač zahrnul do ceny i tato opatření. Pokud pokrývač majiteli chce střechu pokrýt včetně těchto opatření a majitel objektu tato opatření považuje za zbytečná, pokrývač by si měl od majitele vyžádat písemné potvrzení jeho požadavku.
Pokrývač se tím vyhne pozdějšímu dohadování, dojde-li k nějakým škodám. Primárně je za stav objektu odpovědný majitel, není ale problém přesunout odpovědnost dále, pokud se ukáže, že pokrývač jaksi opomenul umístit ochranné prvky.
Možnost neumístit ochranné prvky na střechu existuje, ovšem jen pro úzký okruh konstrukcí při splnění požadavků, které klade norma ČSN 73 1901 Navrhování střech.
Sníh padající ze střechy nesmí
- dopadat tam, kde se předpokládá výskyt osob či automobilů, na chodníky a další komunikace, parkoviště apod.
- dopadat na níže položené konstrukce
Střecha by měla být navržena tak, aby co nejvíce usnadnila sněhu spadnout mimo ni. To znamená:
- Prostupy střechou (komíny, střešní okna) by na střeše buď vůbec být neměly, nebo (pokud už se vyskytují) by měly být umístěny co nejblíže hřebeni.
- Střecha by měla být navržena co nejjednodušeji, tzn. sedlová či pultová, bez úžlabí, kde by se sníh kumuloval.
- Okapy by měly být sníženy na úroveň, kde je sníh už při svém pádu neohrozí, ale zároveň tak, aby při dešti voda okap nepřeskočila. V horských oblastech lze občas vidět elegantní řešení s demontovatelnými okapy, které se na zimu odstraní a jaře opět namontují.
Splňuje Vámi navrhovaná nebo pokrývaná střechy tyto podmínky? Potom je možné ji souhlasem majitele navrhnout bez opatření proti pohybu sněhu po střeše a jeho pádu ze střechy. V naprosté většině případů však střecha tyto podmínky nesplňuje, takže je potřeba přistoupit k zodpovědnému návrhu příslušných opatření.
Návrh opatření proti pohybu sněhu po střeše a jeho pádu ze střechy
Několik hlavních zásad:
- Hlavním účelem těchto opatření je zamezit pohybu sněhu po střeše. I pomalé ,,tečení“ sněhu po střeše dokáže napáchat poměrně značné škody (dokazují to např. olámané tašky v úžlabích). Pokud už se sníh po střeše rozjede, dokáže pohnout i komínem.
- Než umístit do dvou řad nad okapem řadu protisněhových tašek, protisněhových háčků nebo řadu liniových zachytávačů – to raději nic. Větší množství sněhu to stejně nezastaví a jestliže se už sníh po střeše pohne, tato opatření většinou ještě střechu poškodí. Narážím na vytrhané latě a prolomené tašky u okapu, na něž byly položeny liniové zachytávače (žebříky).
Jen velmi málo krytin (zejména se jedná o plechové) má řešen systém zachytávání sněhu liniovými prvky, kdy se nemožnost osazení protisněhových tašek nebo háčků kompenzuje opakováním těchto protisněhových bariér.
- U většiny systémů tvoří hlavní část opatření proti pohybu a pádu sněhu ze střechy sněhové tašky nebo sněhové háčky (opatření umísťovaná do plochy střechy). Liniová opatření jsou doplňkem, který má za úkol zachytit případné kusy ledu pohybující se po střeše (upadnuté od kouřovodu plynového kotle atd.). Samostatné použití těchto liniových sněholamů není výrobci dovoleno (např. HPI)! Výjimku tvoří pouze systémy, u nichž je liniový zachytávač jedinou možností – v tomto případě se musí opatření po určité vzdálenosti opakovat (viz výše).
- Jste-li projektant, uvažujte už dopředu. Typickou chybou, velmi často viděnou a opakovanou, je řazení vikýřů vedle sebe s minimálním prostorem mezi nimi. Zde i přes sebelepší protisněhová opatření dochází ke kumulaci sněhu mezi světlíky a následným problémům (např. se zatékáním) nebo k navlhání zdiva světlíků.
Jak tedy postupovat v případě, že potřebujeme na střechu umístit protisněhová opatření?
Upozornění: Pokud se bude jednat o rekonstrukci střechy na starším objektu, kde dosud opatření nebyla, měl by se přizvat ke konzultaci statik. Starší objekty jsou dimenzovány na nižší zatížení sněhem. Je zapotřebí stanovit únosnost krovové konstrukce nebo její případné zesílení.
1 - Stanovení sněhové oblasti a zatížení sněhem
Pokud vlastníte aktuální mapu sněhových oblastí (v současné době platí mapa z přelomu let 2006/2007), najdete si v ní základní tíhu sněhu a použijete příslušný vzorec pro stanovení zatížení. Jinak jsou Vám informace o základní tíze sněhu povinni poskytnout v příslušném hydrometeorologickém ústavu.
2 – Stanovení sklonu střechy
Znalost sklonu je nutná pro pozdější stanovení schématu kladení protisněhových tašek.
Jestliže si sklon nestanovujete sami nebo ho nemáte z projektu, raději se přesvědčte, zda sklon, který Vám byl nahlášen, je opravdu ve stupních a ne v procentech (a naopak). Koncový zákazník často mezi těmito termíny nerozlišuje a jak víte, 100% sklon je roven 45 °.
3 – Stanovení schématu kladení protisněhových opatření
Na základě výše zmíněných údajů (zatížení podle sněhové mapy a sklonu střechy) je nutné stanovit schéma kladení protisněhových opatření. Většina výrobců střešních krytin udává, jaké schéma (tzn. přesný počet a umístění) je potřeba pro daný sklon střechy a zatížení sněhem. U taškových krytin se jedná o protisněhové tašky nebo protisněhové háky. Ostatní krytiny se řeší individuálně. U taškových krytin musíte mít na paměti, že výrobci udávají doporučení na zesílení opatření – např. u úžlabí se osazuje spojitá řada tašek/háčků, stejně tak u okapní hrany. Totéž platí pro rozmístění nad prostupujícími konstrukcemi nebo střešními okny. U taškových krytin zabraňují tato opatření zejména vlastnímu poškození krytiny při pohybu sněhu po střeše. Uvedená opatření by tudíž měla být rozmístěna po celé střeše. To, aby sníh nebo led nespadl přes okapní hranu střechy, řeší opatření popsaná v bodu 4.
4 – Doplňující opatření
Sněhové tašky nebo háky zabraňují pohybu sněhu po střeše a škodám vzniklým pomalým ,,tečením“ sněhu po povrchu krytiny. To, aby padajícím sněhem z okapní hrany (kde výše zmíněná opatření nemají takový efekt) nebyli ohroženi lidé, automobily ani níže položené konstrukce, zaručí tzv. sněholamy. Jde o liniové konstrukce, které zasahují do mnohem větší výšky nad úroveň krytiny než protisněhové tašky či háčky. Existuje několik typů těchto konstrukcí:
a) tzv. žebříky
b) trubkové zachytávače (dvě a více trubek nad sebou uchycených do konstrukce nosné tašky)
c) kulatina uchycená v hácích na nosných taškách.
Usazení těchto prvků by se mělo řídit požadavkem výrobce, který většinou doporučuje k jejich uchycení kovové nosné tašky, umístěné zpravidla nad krokví. Již jen ojediněle se používají nosné prvky, jakési konzoly, opírající se o tašku klasickou, opět upevněné na krokev nebo nad ni. Při nevhodném osazení nebo při užití špatně navržené konzoly docházelo k prolomení tašek samotných. Často byl tento problém spojen rovněž s neumístěním sněhových tašek nebo háčků do plochy střechy (samotný sněholam, byť byl umístěn a osazen vhodně, neunesl ráz sněhu v pohybu).
Dnes již všichni výrobci liniových opatření pro taškové krytiny dovolují používat sněholamy (liniová opatření v okapní hraně) výhradně v kombinaci s protisněhovými taškami či háky. U taškových krytin, kde jsou v ploše opatření protisněhovými háky či taškami a liniové opatření se osazuje pouze jako ochrana zdraví osob na komunikacích, automobilů a níže položených konstrukcí, lze osadit liniová opatření jedině tam (na tu stranu), kde je potřeba a hrozí nějaké riziko. V případech, kdy by mohlo dojít pouze k poškození krytiny samotné a sníh z okapní hrany padá jenom tam, kde žádné nebezpečí nehrozí, se o ,,zdraví“ taškové krytiny postarají protisněhové háčky nebo tašky.
Důležité je také to, že opatření jsou dimenzována pouze na určitou rozteč krokví (nad než se sněholamy montují). To může být problémem např. u krovů s krokvemi po vlašsku, kde je svislých nosných prvků, které by pro montáž liniových sněholamů připadaly v úvahu, málo a jsou od sebe vzdáleny příliš daleko. U těchto konstrukcí se musí řešit opatření individuálně.
Jak jsem již výše zmínil, u některých výrobců krytin (zejména plechových) představuje tento způsob, tedy ochrana liniovým sněholamem, jedinou možnost, jak ochránit vše, co je potřeba. Vyžaduje to samozřejmě maximální opatrnost a informovanost o způsobu provedení a spotřebě liniových sněholamů. Je nutné mít na paměti, že v závislosti na sklonu střechy, zátěži sněhem a délce krovu se musí opatření na vzdálenosti od okapu ke hřebeni i několikrát opakovat.
Při dodržení výše zmíněných doporučení se maximálně vyhnete problémům, které Vám mohou vzniknout špatným či vůbec žádným rozmístěním opatření proti sněhu na střeše. Nečekejte, že při neštěstí s poraněným člověkem nebo při škodě po pádu sněhu ze střechy stačí tvrdit, že jste dali nabídku bez nacenění opatření proti pádu sněhu. Pokud ceníte střechu jako systém, je potřeba tato opatření do ceny zahrnout. Stejně tak by měl projektant dbát na bezpečnost a opatření už podrobně rozepsat v projektu. I když existuje možnost střechu provést (při splnění příslušných požadavků) bez opatření proti pohybu sněhu po střeše a jeho pádu ze střechy, jak jsem se o tom zmínil na začátku, v hustě obydlených zástavbách je tato možnost spíše teoretická. Držte se doporučení výrobců krytin a požadavků normy.
Při tom všem ale mějte na paměti, že nový dům by měl být na zátěž dimenzován, u rekonstrukce je třeba přivolat k posouzení statika.
Závěrem perlička: problémů se sněhem na střechách, ať už z hlediska statiky či pádu sněhu začalo logicky přibývat s větším počtem lépe zateplených střech – podkroví. Není to tedy uměle vyvolávaný problém, do budoucna se však jistě bude hlásit se stále větší razancí.
Vždy máte možnost využít služeb Poradenského studia Coleman a konzultovat potřebu opatření. Kontaktujte nás na e-mailové adrese poradenstvi@coleman.cz.