Protože je obsah častých dotazů realizačních firem směřován k tomuto tématu, rozhodli jsme se věnovat tomuto problému hlouběji. Stanovíme si základní pojmy a popíšeme jejich význam. Cílem požární bezpečnosti staveb je zabránit vyšším ztrátám na životech, zdraví osob a majetku než je nezbytně nutné. Stavební objekty proto musí být navrženy tak, aby
- byla umožněna bezpečná evakuace osob
- bylo bráněno šíření požáru uvnitř objektu a mimo objekt
- byl umožněn účinný zásah požárních jednotek při hašení a záchranných pracích
V souvislosti se střechami jsou tyto požadavky směrovány právě na konstrukční a materiálové řešení střechy (na působení požáru na konstrukci jak zvenčí tak zevnitř - to znamená že se požadavky týkají jak podhledové tak nosné konstrukce střechy a v neposlední řadě i střešního pláště).
Co se týče střešního souvrství (celé střešní konstrukce), požadavky se týkají
- požární odolnosti
- požárně technických vlastností konstrukcí
- požárně technických vlastností požitých hmot
Požární odolnost
Je schopnost stavební konstrukce (v našem případě střechy) plnit svou funkci v případě požáru. Požární odolnost se udává v minutách. Rozsah zahrnutý normou je 15-180 minut. Požární odolnost se požaduje především u konstrukcí nosných a požárně dělících. Některé firmy se ale opírají o nesprávný názor, že požární bezpečnost v minutách udává čas, který umožní např. evakuaci do destrukce konstrukce, v našem případě střechy. Proto popíšeme všechny požadavky které jsou zahrnuty do požární odolnosti.
Jsou to
- Únosnost a stabilita konstrukce (udává se u konstrukcí nosných)
- Celistvost konstrukce ( udává se u konstrukcí požárně dělících)
- Teplota na povrchu neohřívané strany konstrukce ( udává se u konstrukcí požárně dělících)
- Hustota tepelného toku z neohřívané strany konstrukce ( udává se u konstrukcí požárně dělících)
- Mechanické působení (stěnové konstrukce)
Na vysvětlení, proč nestačí aby se konstrukce za požadovanou dobu nezbortila, ale aby byl splněn například i požadavek na teplotu povrchu neohřívané strany konstrukce. Konstrukce může zůstat velice stabilní i v případě, že teplota jejího povrchu dosahuje velmi vysokých teplot. Pokud se bude ohrožená osoba snažit uniknout, nemá v cestě mechanické překážky ale vysoká teplota konstrukce (žhnutí) jí nedovolí opustit prostor sousedící s prostorem zasaženým ohněm.
K časté chybě u konstrukcí střech dochází k okamžiku, kdy realizační firma se záměrem ušetřit navrhuje na střechu (kde nosnou vrstvou je trapézový plech a na něm leží tepelná izolace) záměnu minerální vlny za polystyren. Trapézový plech jako kov velmi dobře vede teplo a polystyren sám o sobě velmi vysoké teploty v době požáru nevydrží. Proto pokud chcete nahrazovat minerální vlnu polystyrenem, nemůžete to provést v celé tloušťce izolace, ale na trapézový plech je potřeba položit vrstvu minerální vlny alespoň 40 mm a až na ni vrstvu polystyrenu. Tento problém odpadá, pokud je pod tepelnou izolací např. železobetonová deska nebo jiný nespalitelný strop. Z pohledu odolnosti střechy zvenčí je situace podobná.
Šíření požáru střešním pláštěm
Pokud na střeše hrozí požární riziko (střecha je v oblasti možného pádu hořících předmětů z okolních budov nebo na ni jsou vyústěna okna téže či jiné budovy), musí vykazovat střešní plášť požární odolnost k ochránění vnitřního prostoru budovy. Aby střecha vyhověla, musíme v ohrožené oblasti provést opatření, která zamezí šíření požáru a ochrání budovu pod střešním pláštěm. Toho můžeme dosáhnout opatřeními jako například
- položením hydroizolací které samy o sobě brání šíření požáru (pásy či folie s požární odolností A (30° šikmé střechy) nebo B (15° ploché střechy)
- sklon ve stupních určuje náklon kontrolního vzorku ve zkušebně
- přidáním vrstvy kačírku nebo dlaždic na střešní plášť (zde musíme zvážit únosnost nosné konstrukce)
Odkapávání hmot z podhledů stropů a střech
Tato charakteristika je sledována v místech, kde spodní část konstrukce střechy tvoří zároveň podhled a možným odkapáváním hořící hmoty by byly ohroženy unikající osoby. Pokud se rozhodnete sledovat vlastnosti vámi použitých materiálů ve střeše, určující chování materiálů v době požáru, následující tabulka vám pomůže s určením hořlavosti jednotlivých hmot. Údaje o zařazení jednotlivých výrobků by vám měl sdělit váš dodavatel nebo výrobce materiálu.
Stupeň hořlavosti stavebních hmot
A - Nehořlavé hmoty
B - Nesnadno hořlavé hmoty
C1 - Těžce hořlavé hmoty
C2 - Středně hořlavé hmoty
C3 - Lehce hořlavé hmoty
Dalším parametrem by měla být výše zmíněné chování hmot k zamezení šíření požáru střešním pláštěm (A,B).
Věříme, že zmíněné informace vám pomohou být o kousek napřed při projektování nebo provádění střech. Dávejte si pozor zejména na záměny hmot, které neznáte. Proto pokud si nejste jisti, kontaktujte náš poradenský servis.
