Skladba zelené střechy a detaily | Coleman.cz - materiály pro střechy a fasády

Zelené střechy - skladba a detaily

Datum:28.4.2016

zelene_strechy_skladba
Zelené střechy nejsou výdobytkem poslední doby, nebo výmyslem moderních architektů. Jejich historie se datuje hluboko v minulosti, neberte mě jako historika, ale jeden ze sedmi divů světa, visuté zahrady princezny Semiramis, byly podle mého rovněž střešními zahradami. U nás je možné považovat za velmi cennou stavbu s konceptem zelené střechy, jak nám na přednáškách vtloukal do hlavy Doc. Ing. Antonín Fajkoš , CSc., střechu konírny zámku v Lipníku nad Bečvou.  
 
V tomto článku se budeme věnovat plochým zeleným střechám. Šikmé zelené střechy, které se realizují i u nás, jsou rozšířené hojně v severských zemích, si rozebereme v některém z dalších článků.  
 
Zelená střecha je nejen pohledovou záležitostí, ale i funkční konstrukcí, která má oproti běžné ploché střeše nesporné výhody. Pokud je hydroizolace dobře spádována a nestojí na ní voda, prodlužuje tato konstrukce životnost hydroizolace, protože ta nepodléhá degradaci UV záření. Plynulý odtok vody je důležitý z toho důvodu, že ve ,,výluhu“ zeminy v loužích na hydroizolaci se výborně daří mikroorganizmům, které hydroizolaci v její životnosti rozhodně nepomáhají. 
 
Dalším PLUS takovéto střechy je, že v létě odpařující se voda ochlazuje  konstrukci střechy a v kombinaci se zpomalením prostupu tepla díky přidané zemině je v interiéru chladněji. Zelené střechy můžeme rozdělit podle typu rostlin, které na ní porostou, na intenzivní a extenzivní. Zjednodušeně, extenzivní střechy nevyžadují tolik péče, jako střechy intenzivní. Na intenzivní střechy patří sukulentní rostliny a suchomilné rostliny. Rostlinami hojně využívaná pro tento typ střech jsou dobře známé netřesky. Není pravdou, že by extenzivní střechy byly v čase naprosto stejné a proto jsou intenzivní střechy mnohem krásnější. I sukulentní rostliny kvetou a navíc s chladnými obdobími roku se i barevně mění. Například z výše zmíněných netřesků, běžně zelených, se stávají v obdobích sucha nebo za mrazu načervenalé rostliny. Ano, intenzivní střecha s kvetoucími rostlinami může být barevnější, ale je již na začátku potřeba zvážit ochotu toho, kdo se bude o střechu starat, zalévat střechu, případně na ní sekat trávu atd. Extenzivní střecha není sice naprosto bezůdržbová, ale oproti intenzivní střeše je pracnost s ní naprosto minimální. 
 
Na co si dát při výběru materiálů pro ploché střechy pozor? Asi je vhodné si nejdříve říci, jaké materiály vlastně do zelené střechy patří.  
 
zelene_strechy
Pokud pomineme samotné rostliny, je zde substrát. Pro extenzivní střechy je rozumné uvažovat alespoň 150 mm, ale v praxi se setkávám i s návrhy 100 mm. Je potřeba si uvědomit, že zemina tvoří zároveň i stabilizaci střechy, protože  zelené střechy se primárně provádí jako přitěžované. Stabilizaci zároveň přispívá i nezbytně nutné kamenivo, kterým se po obvodě v šíři cca 300-500 mm musí opatřit každá zelená střecha po obvodě stejně jako u odvodňovacích prvků. Ale hektarová zelená střecha opatřená po obvodě obsypem kačírku a pak 99 m pouze 100 mm suché, velmi lehké zeminy, to není dobrý nápad, když se přižene další z vichřic nebo dokonce orkán, jak se stalo v posledních letech dobrým zvykem. Nezapomeňte, že se u nás začala vyskytovat v poslední době častěji i tornáda. Ta by si ale zase pravděpodobně pohrála i se střechou, která by byla zasypána 100 mm kačírku.  Pro intenzivní střechy se používá zemina hutnější, pro extenzivní lehčí. Ideální je nechat si zeminu namíchat v zahradnictvích v poměru, který bude vyhovovat rostlinám, které na střeše chcete. Sání větru se nemusíte obávat v případě, že budete chtít na střešní zahradě stromy a keře, kde se bude výška substrátu pohybovat od 500 mm klidně do 2 m. Zde se je nutné zajímat spíše o statiku objektu, protože si musíte uvědomit, že mokrá zemina váží mnohem více, než suchá a že to je rozdíl dramatický a u statika (pokud by na něj zapomněl) by to byl rozdíl osudový. 

Filtační vrstvy: 
Zde se běžně používá geotextílie o gramáži cca 500 g/m2 a více. Úkolem této vrstvy je zachytit zeminu, aby nebyla rozplavována a odplavována ke vpusti. Zemina může také ucpat otvory v hydroakumulační rohoži, proto je filtrační vrstva rovněž nutná.  
 
Hydroakumulační a drenážní rohož:
Jedná se nopové fólie různých profilací a výšek, sjednocujícím faktorem je, že jsou perforovány. Účelem je jednak v ,,kalíšcích“ zachytit srážkovou nebo závlahovou vodu a druhak díky prostoru mezi nopy, umožnit odtékání přebytečné vody, která protekla perforacemi na horní straně vrstvy, ke vpustem.
 
Separační vrstva (mezi hydroizolační vrstvou a akumulační a drenážní vrstvou):
pokladka_zelene_strechy
Pokud použijete kvalitní drenážní fólii s velkou dosedací plochou, která se navíc materiálově snáší s hydroizolací, je použití separační textilie na zvážení každého případu. Já používám pro skladby drenážní fólii Platon DE 25  nebo 40. Ta má poměrně velkou, čtvercovou dosedací plochu a nehrozí tedy poškození hydroizolace. Použití separačních vrstev se navíc datuje i do doby, kdy byly nopové fólie prováděny také z neměkčeného PVC, které samozřejmě degradovalo hydroizolace z měkčeného PVC. Dnes, při užití HDPE nopových fólií není, při splnění výše zmíněných požadavků, použití fólií nezbytné.Pokud tuto vrstvu vynecháte, dojte také k rychlejšímu odtoku srážek z hydroizolace. To je plus.
 
Hydroizolační vrstva:
Pro použití v zelených střechách se dnes nejmasověji používají hydroizolační fólie. Ať už PVC-P, PIB…..je jich mnoho. Všechny hydroizolace pro zelené střechy ale musí mít tzv. FLL atest, který zaručuje, že fólie opravdu nebude degradována ozeleněním a bude sloužit jako hydroizolační vrstva dostatečně dlouho. Běžně mnou užívané hydroizolace pro zelené střechy jsou Rhenofol CG nebo Rhepanol Hg. Doporučuji zalití spár zálivkou.
 
I v dnešní době se používají pro hydroizolace zelených střech i asfaltové pásy, ovšem v menší míře než dříve. Jednou jsem neúmyslně provedl pokus, kdy jsem pozapomněl na roli lepenky na trávníku a po 14-ti dnech byly až po nosnou vložku AL+V prorostena stébla trávy. Proto nelze opět užít pro hydroizolace zelených střech jakýkoliv pás, ale pouze ty s atestem FLL (horní vrstvy, podkladní mohou být běžné). Pásy s tímto atestem se opatřují různými aditivy nebo se poměďuje vložka pásu, prostě dělá se vše možné proto, aby se kořenům rostlin nelíbilo do pásu vrůstat. Určitě by měly být pásy použity ve dvou vrstvách, tedy podkladní a finální (právě s atestem FLL).
 
Separační vrstva (mezi hydroizoilací a tepelnou izolací): 
Běžně se používá k odseparování fólií z měkčeného PVC a tepelné izolace z pěnového polystyrenu a to pro jejich chemickou nesnášenlivost. I pro jiné typy fólií je ale vhodné užít separační geotextílii (běžně 300 g/m2) a to například pro ochranu hydroizolace před rohy tužších tepelných izolací. U asfaltových pásů tato separace odpadá, pokud si to
nevyžaduje podklad (trčící kamínky, třísky, …. původní hydroizolace z PVC-P fólie.
 
Tepelná izolace:
Upřímně. Pokuste se zapomenout na minerální vlnu. Je příliš měkká. Proč? Po zavlhnutí zeminy zelené střechy (také se někdo v té chvíli může po střeše procházet) se přenáší zatížení na hydroizolaci jen přes dosedací plošky nopů fólie. Je proto nadmíru vhodné, aby pod hydroizolací byla tepelná izolace tuhá, minimálně EPS 150S, ideálně EPS 200 S. Pozor, izolace PIR mohou mít tuhost jen na úrovni o něco málo vyšší, než běžný EPS 100S stabil. Pokud bude hydroizolace rychle zakryta zeminou, dá se užít jako tepelná izolace i deska extrudovaného polystyrenu (XPS).  
 
Parozábrana:
Je vhodné užít účinnější parozábranu, protože střecha nebude tak intenzivně prohřívána sluncem a zároveň se bude v prostoru hydroakumulační a drenážní vrstvy držet voda, takže odpar par z konstrukce je problematičtější. Proto doporučuji užívat vždy asfaltové pásy a podle typu hydroizolace až pásy s hliníkovými nosnými vložkami, tedy velmi účinné parozábrany.

A jaká tedy může být skladba ploché zelené střechy, aby fungovala?

 
Shora dolů:
  • zelena_ploch_strecha
    Vegetační vrstva
  • Substrát (výška dle použitých rostlin)
  • Filtrační vrstva geotextílie 500g/m2
  • Hydroakumulační a drenážní vrstva (Platon DE 25)
  • Separační vrstva (geotextílie 300 g/m2) Použití na zvážení
  • Hydroizolace (Rhenofol CG)
  • Separační vrstva (geotextílie 300 g/m2)
  • Tepelná izolace EPS 200S stabil (ideálně alespoň 200 mm = 2x 100 mm) lepeny k podkladu mezi sebou PUR lepidlem (např. Vedapuk)
  • Pascal Blockade nataven na penetrovaný podklad
  • Betonová nosná konstrukce
 
Pokud chcete realizovat zelenou střechu a přece jen se trošku bojíte o to, zda je vše jak má být, můžete návrk konzultovat s Poradenským studiem Coleman. 
 

Další články

Požadavky na požární bezpečnost střech

Stanovíme si základní pojmy a popíšeme jejich význam. Cílem požární bezpečnosti staveb je zabránit vyšším ztrátám na životech, zdraví osob a majetku než je nezbytně nutné. Stavební objekty proto musí být navrženy tak, aby celý článek

Stanislav Nohavica 13.1.2015

Nosná vložka asfaltových pásů

Kvalita a trvanlivost asfaltového pásu je dána mimo potřebnou kvalitu asfaltů rovněž nosnou vložkou, ta v asfaltovém pásu plní hlavně následující funkce. celý článek

13.1.2015

Okapní plechy - okapnička - a její popis

Využití okapních plechů a podmínky pro jejich navrhování a dimenzování celý článek

Stanislav Nohavica 13.1.2015


+420 571 499 600
info@coleman.cz
Odběr novinek emailem

Naše skvělé nabídky a novinky. Stačí pouze vyplnit vaši

Editace, odhlášení
facebook icon      linkedin icon   
Powered by Programia