Zelené střechy - jejich skladba a detaily

zelena-strecha-1.jpgZelené střechy nejsou výdobytkem poslední doby, nebo výmyslem moderních architektů. Jejich počátek se datuje hluboko do minulosti. Neberte nás jako žádné historiky, ale jeden ze sedmi divů světa, visuté zahrady princezny Semiramis, byly rovněž svým způsobem střešními zahradami. V našich končinách můžeme považovat za velmi cennou stavbu s konceptem zelené střechy střechu konírny zámku v Lipníku nad Bečvou.
 
V severských zemích jsou hojně rozšířeně šikmé zelené střechy, o těch ale zase v dalším článku. My se dnes bude věnovat plochým zeleným střechám.
 
Zelená střecha je nejen estetickou záležitostí, ale i funkční konstrukcí, která má oproti běžné ploché střeše nesporné výhody. Pokud je hydroizolace dobře spádována a nestojí na ní voda, prodlužuje tato konstrukce životnost hydroizolace, protože ta nepodléhá degradaci UV záření. Plynulý odtok vody je důležitý z toho důvodu, že ve ,,výluhu“ zeminy v loužích na hydroizolaci se výborně daří mikroorganizmům, které hydroizolaci v její životnosti rozhodně nepomáhají.
 
Dalším PLUS takovéto střechy je, že v létě odpařující se voda ochlazuje konstrukci střechy a v kombinaci se zpomalením prostupu tepla díky přidané zemině je v interiéru chladněji. Zelené střechy můžeme rozdělit podle typu rostlin, které na ní porostou, na intenzivní a extenzivní. Zjednodušeně, extenzivní střechy nevyžadují tolik péče, jako střechy intenzivní. Na intenzivní střechy patří sukulentní rostliny a suchomilné rostliny. Rostlinami hojně využívaná pro tento typ střech jsou dobře známé netřesky. Není pravdou, že by extenzivní střechy byly v čase naprosto stejné, a proto jsou intenzivní střechy mnohem krásnější. I sukulentní rostliny kvetou, a navíc s chladnými obdobími roku se i barevně mění. Například z výše zmíněných netřesků, běžně zelených, se stávají v obdobích sucha nebo za mrazu načervenalé rostliny. Ano, intenzivní střecha s kvetoucími rostlinami může být barevnější, ale je již při realizaci zelené střechy potřeba zvážit ochotu toho, kdo se bude o střechu starat, zalévat střechu, případně na ní sekat trávu atd. Extenzivní střecha není sice naprosto bezúdržbová, ale v porovnání se střechou intenzivní je pracnost s ní naprosto minimální. 
 

Na co si dát při výběru materiálů pro ploché střechy pozor?

zelena-strecha-2.jpg Asi je vhodné si nejdříve říci, jaké materiály vlastně do zelené střechy patří. .. 
 
Pokud pomineme samotné rostliny, jednu z vrstev skladby tvoří substrát. Pro extenzivní střechy je rozumné uvažovat alespoň 150 mm, ale v praxi se setkáváme i s návrhy 100 mm. Je potřeba si uvědomit, že zemina tvoří zároveň i stabilizaci střechy, protože zelené střechy se primárně provádí jako přitěžované. Ke stabilizaci zároveň přispívá i nezbytně nutné kamenivo, kterým se po obvodě v šíři cca 300 - 500 mm musí opatřit každá zelená střecha stejně jako u odvodňovacích prvků. Musíme mít však na paměti, že hektarová zelená střecha opatřená obsypem kačírku po jejím obvodě a pak 99 m plochy, která je pokrytá pouze 100 mm suché, velmi lehké zeminy, není dobrý nápad, pokud nežijete tedy na místě, kde je absolutní bezvětří. Pro intenzivní střechy se používá zemina hutnější, pro extenzivní postačí zemina lehčí. Ideální je nechat si zeminu namíchat v zahradnictvích v poměru, který bude vyhovovat rostlinám, které na střeše chcete pěstovat. Sání větru se nemusíte obávat v případě, že budete chtít na střešní zahradě stromy a keře, kde se bude výška substrátu pohybovat od 500 mm klidně do 2 m. V takovém případě je důležité zvážit statiku objektu. Musíte si uvědomit, že mokrá zemina váží mnohem více, než suchá a že to je rozdíl dramatický a u statika (pokud by zapoměl zahrnout mokrou zeminu do výpočtu) by to byl rozdíl osudový. 
 

Filtrační vrstvy: 

Zde se běžně používá geotextílie o gramáži cca 200 g/m2 a více. Úkolem této vrstvy je zachytit zeminu, aby nebyla rozplavována a odplavována ke vpusti. Zemina může také ucpat otvory v hydroakumulační rohoži, proto je filtrační vrstva rovněž nutná.
 

Hydroakumulační a drenážní rohož:

Jedná se o nopové fólie různých profilací a výšek, sjednocujícím faktorem je, že jsou perforovány. Jejich účelem je v ,,kalíšcích“ zachytit srážkovou nebo závlahovou vodu, ale také díky prostoru mezi nopy umožnit odtékání přebytečné vody, která protekla perforacemi na horní straně vrstvy, ke vpustem.
 

Separační vrstva (mezi hydroizolační vrstvou a akumulační a drenážní vrstvou):zelena-strecha-3.jpg

Pokud použijete kvalitní drenážní fólii s velkou dosedací plochou, která se navíc materiálově snáší s hydroizolací, je použití separační textilie na zvážení každého případu. My bychom pro skladby doporučili drenážní fólii Platon DE 25  nebo 40. Ta má poměrně velkou, čtvercovou dosedací plochu a nehrozí tedy poškození hydroizolace. Použití separačních vrstev se navíc datuje i do doby, kdy byly nopové fólie prováděny také z neměkčeného PVC, které samozřejmě degradovaly hydroizolace z měkčeného PVC. Dnes, při užití HDPE nopových fólií není, při splnění výše zmíněných požadavků, použití fólií nezbytné. Pokud tuto vrstvu vynecháte, dojte také k rychlejšímu odtoku srážek z hydroizolace. A to je rozhodně plus pro Vaší zelenou střechu.
 

Hydroizolační vrstva:

Pro použití v zelených střechách se dnes v drtivé většině případů používají hydroizolační fólie. Ať už PVC-P, PIB,… je jich mnoho. Všechny hydroizolace pro zelené střechy ale musí mít tzv. FLL atest, který zaručuje, že fólie opravdu nebude degradována ozeleněním a bude sloužit jako hydroizolační vrstva dostatečně dlouho. Běžně mnou užívané hydroizolace pro zelené střechy jsou Rhenofol CG nebo Rhepanol Hg. Doporučujeme zalití spár zálivkou.
 
I v dnešní době se používají pro hydroizolace zelených střech i asfaltové pásy, ovšem v menší míře než dříve. Jednou jsem neúmyslně provedl pokus, kdy jsem pozapomněl na roli lepenky na trávníku a po 14-ti dnech byly až po nosnou vložku AL+V prorostena stébla trávy. Proto nelze opět užít pro hydroizolace zelených střech jakýkoliv pás, ale pouze ty s atestem FLL (horní vrstvy, podkladní mohou být běžné). Pásy s tímto atestem se opatřují různými aditivy nebo se poměďuje vložka pásu, prostě dělá se vše možné proto, aby se kořenům rostlin nelíbilo do pásu vrůstat. Určitě by měly být pásy použity ve dvou vrstvách, tedy podkladní a finální (právě s atestem FLL).
 

Separační vrstva (mezi hydroizoilací a tepelnou izolací):

Běžně se používá k odseparování fólií z měkčeného PVC a tepelné izolace z pěnového polystyrenu, a to pro jejich chemickou nesnášenlivost. I pro jiné typy fólií je ale vhodné užít separační geotextílii (běžně 300 g/m2) a to například pro ochranu hydroizolace před rohy tužších tepelných izolací. U asfaltových pásů tato separace odpadá, pokud si to nevyžaduje podklad (trčící kamínky, třísky, …) původní hydroizolace z PVC-P fólie.
 

Tepelná izolace:

Upřímně. Pokuste se zapomenout na minerální vlnu. Je příliš měkká. Proč? Po zavlhnutí zeminy zelené střechy (také se někdo v té chvíli může po střeše procházet) se přenáší zatížení na hydroizolaci jen přes dosedací plošky nopů fólie. Je proto nadmíru vhodné, aby pod hydroizolací byla tepelná izolace tuhá, minimálně EPS 150S, ideálně EPS 200 S. Pozor, izolace PIR mohou mít tuhost jen na úrovni o něco málo vyšší, než běžný EPS 100S stabil. Pokud bude hydroizolace rychle zakryta zeminou, dá se užít jako tepelná izolace i deska extrudovaného polystyrenu (XPS).  
 

Parozábrana:

Je vhodné užít účinnější parozábranu, protože střecha nebude tak intenzivně prohřívána sluncem a zároveň se bude v prostoru hydroakumulační a drenážní vrstvy držet voda, takže odpar par z konstrukce je problematičtější. Proto doporučujeme užívat vždy asfaltové pásy a podle typu hydroizolace až pásy s hliníkovými nosnými vložkami, tedy velmi účinné parozábrany.

A jaká tedy může být skladba ploché zelené střechy, aby fungovala?

 

Shora dolů:

zelena-strecha-4.jpg
  • Vegetační vrstva
  • Substrát (výška dle použitých rostlin)
  • Filtrační vrstva geotextílie 500g/m2
  • Hydroakumulační a drenážní vrstva (Platon DE 25)
  • Separační vrstva (geotextílie 300 g/m2) Použití na zvážení
  • Hydroizolace (Rhenofol CG)
  • Separační vrstva (geotextílie 300 g/m2)
  • Tepelná izolace EPS 200S stabil (ideálně alespoň 200 mm = 2x 100 mm) lepeny k podkladu mezi sebou PUR lepidlem (např. Vedapuk)
  • Pascal Blockade nataven na penetrovaný podklad
  • Betonová nosná konstrukce
 

Pokud chcete realizovat zelenou střechu a přece jen se trošku bojíte o to, zda je vše jak má být, neváhejte Váš projekt konzultovat s Poradenským studiem Coleman.

 

NA TOTO TÉMA JSME ZPRACOVALI ROVNĚŽ TÉMA V NAŠEM RÁDCI

Tento web využívá cookies pro Vaši pohodlnější práci. Primárně za účelem zkvalitnění obsahu a vyhodnocením nejnavštěvovanějších článků.
Měření webu nám dává zpětnou vazbu o vaší spokojenosti s naším obsahem.

Kliknutím na "souhlasím" uzavřete tuto lištu.