Požadavky na požární bezpečnost střech

Požární bezpečnost je žhavé téma každé stavby. Není divu, že je předmětem spousta dotazů. Jde o velice podstatný údaj, který má nesmírný vliv na několik subjektů. Stanovíme si proto základní pojmy a popíšeme jejich význam. Cílem požární bezpečnosti staveb je zabránit vyšším ztrátám na životech, zdraví osob a majetku než je nezbytně nutné. Stavební objekty proto musí být navrženy tak, aby
  • byla umožněna bezpečná evakuace osob
  • bylo bráněno šíření požáru uvnitř objektu a mimo objekt
  • byl umožněn účinný zásah požárních jednotek při hašení a záchranných pracích 
V souvislosti se střechami jsou tyto požadavky směrovány právě na konstrukční a materiálové řešení střechy (na působení požáru na konstrukci jak zvenčí, tak zevnitř - to znamená že se požadavky týkají jak podhledové tak nosné konstrukce střechy a v neposlední řadě i střešního pláště).

Co se týče střešního souvrství (celé střešní konstrukce), týkají se požadavků

  • požární odolnosti
  • požárně technických vlastností konstrukcí
  • požárně technických vlastností požitých hmot 
 pozar2.jpg   pozar.jpg

Požární odolnost

Je schopnost stavební konstrukce (v našem případě střechy) plnit svou funkci v případě požáru. Požární odolnost se udává v minutách. Rozsah zahrnutý normou je 15-180 minut. Požární odolnost se požaduje především u konstrukcí nosných a požárně dělících. Některé firmy se ale opírají o nesprávný názor, že požární bezpečnost v minutách udává čas, který umožní např. evakuaci do destrukce střechy.
 
Požadavky na požární odolnost zahrnují:
  • Únosnost a stabilitu konstrukce (udává se u konstrukcí nosných) 
  • Celistvost konstrukce ( udává se u konstrukcí požárně dělících) 
  • Teplotu na povrchu neohřívané strany konstrukce ( udává se u konstrukcí požárně dělících)
  • Hustotu tepelného toku z neohřívané strany konstrukce ( udává se u konstrukcí požárně dělících) 
  • Mechanické působení (stěnové konstrukce) 
Proč nestačí, aby se konstrukce za požadovanou dobu nezbortila, ale aby byl splněn například i požadavek na teplotu povrchu neohřívané strany konstrukce? Konstrukce sice může zůstat velice stabilní i v případě, že teplota jejího povrchu dosahuje velmi vysokých teplot. Pokud se však ohrožená osoba bude snažit uniknout, nemá v cestě mechanické překážky, ale vysoká teplota konstrukce (žhnutí) jí nedovolí opustit prostor sousedící s prostorem zasaženým ohněm.
 
Častou chybou u konstrukcí střech dochází v okamžiku, kdy realizační firma se záměrem ušetřit navrhuje na střechu (kde nosnou vrstvou je trapézový plech a na něm leží tepelná izolace) záměnu minerální vlny za polystyren. Trapézový plech jako kov velmi dobře vede teplo a polystyren sám o sobě velmi vysoké teploty v době požáru nevydrží. Proto pokud chcete nahrazovat minerální vlnu polystyrenem, nemůžete to provést v celé tloušťce izolace, ale na trapézový plech je potřeba položit vrstvu minerální vlny alespoň 40 mm a až na ni vrstvu polystyrenu. Tento problém odpadá, pokud je pod tepelnou izolací např. železobetonová deska nebo jiný nespalitelný strop. Z pohledu odolnosti střechy zvenčí je situace podobná.
 
Pozadavky-na-pozarni-bezpecnost-strech-(1).jpg

Šíření požáru střešním pláštěm

Pokud na střeše hrozí požární riziko (střecha je v oblasti možného pádu hořících předmětů z okolních budov nebo na ni jsou vyústěna okna téže či jiné budovy), musí vykazovat střešní plášť požární odolnost k ochránění vnitřního prostoru budovy. Aby střecha vyhověla, musíme v ohrožené oblasti provést opatření, která zamezí šíření požáru a ochrání budovu pod střešním pláštěm.
 
Toho můžeme dosáhnout opatřením jako je například:
  • položení hydroizolace, která sama o sobě brání šíření požáru (pásy či folie s požární odolností A (30° šikmé střechy) nebo B (15° ploché střechy), sklon ve stupních určuje náklon kontrolního vzorku ve zkušebně
  • přidáním vrstvy kačírku nebo dlaždic na střešní plášť (zde musíme zvážit únosnost nosné konstrukce)

Odkapávání hmot z podhledů stropů a střech

Tato charakteristika je sledována v místech, kde spodní část konstrukce střechy tvoří zároveň podhled a možným odkapáváním hořící hmoty by byly ohroženy unikající osoby. K určování hořlavosti slouží stupnice, která popisuje chování materiálu. Údaje o zařazení jednotlivých výrobků by Vám měl sdělit dodavatel nebo výrobce materiálu.

Stupeň hořlavosti stavebních hmot:
A - Nehořlavé hmoty
B - Nesnadno hořlavé hmoty
C1 - Těžce hořlavé hmoty
C2 - Středně hořlavé hmoty
C3 - Lehce hořlavé hmoty

Věříme, že zmíněné informace Vám pomohou být o kousek napřed při projektování nebo realizaci střech. Dávejte si pozor zejména na záměny hmot, které neznáte. Proto pokud si nejste jisti, kontaktujte náš poradenský servis, rádi Vám poradíme.
Tento web využívá cookies pro Vaši pohodlnější práci. Primárně za účelem zkvalitnění obsahu a vyhodnocením nejnavštěvovanějších článků.
Měření webu nám dává zpětnou vazbu o vaší spokojenosti s naším obsahem.

Kliknutím na "souhlasím" uzavřete tuto lištu.